Novinky:
- Kdo chce být moje SB TADY!
- Povídka: Andělé a Démoni TADY! (poslední přidaná kapitola je 8.)
- Nejnovější mimipovídečka: Odešel zdroj života TADY!

Podzim

19. listopadu 2011 v 22:18 | Luchia
Luchia: mohl by mi prosím něco vysvětlit, proč se pořád vytahuji s touhle povídkou?? :D :D je to hrozná sračka, krátká a nesmyslná, ale svým způsobem se mi líbí, jak jí nikdo nemůže pochopit :D :D Baví mě psát takovýhle šílenosti, tak kdo si to přečtě nechť mi prosím napíše svůj názor na to :D ...

Žánr: nesmysl :D - dobře dobře, tak asi úvaha, psychologické ...
Děj: žádný :D :D
Postavy: kdoví :D :D
Komentář autora: .... nooo je to trochu divný, ale já ráda divný věci :D



Podzim


Miluji podzim, protože mi připomíná tebe. Vítr se svobodnou duší, který přináší život a hru kamkoliv se dostane, zároveň však ničí klid a pohodu. Podzimní vítr se nedá zkrotit, ani zastavit. Někdy je těžké se s ním zžít, ale není nikdo, kdo by ho nenáviděl. Vítr letá vysoko a tak rychle jak se mu zachce. Hladí mě po tvářích a šeptá slovíčka lásky. Miluji podzimní vítr, protože je jako ty.

Miluji podzim, protože mi připomíná chvíli, kdy jsme se poprvé potkali. Byla to doba, kdy listy na stromech žloutly a červenaly. Lidé kolem již chodili tepleji oblečeni a jejich povinná výbava obsahovala deštník, jelikož každou chvíli z nebe padaly velké a smutné kapky deště, které se po několika vteřinách letu vždy rozprskly o vydlážděný chodník. Lidé pak nadávali a ti co neměli deštník se rychle utíkali schovat. Nechápal jsem je. Vždyť děšť je tak vysvobozující. Můžete se odprostit od zbytečných myšlenek a nechat duši létat mezi kapkami vody. Mysleli si, že jsem se zbláznil a možná měli pravdu, opravdu jsem si v tu chvíli připadal šťastný a svobodný a bylo mi jedno, co si o mně ostatní myslí.
Pamatuji si, jak si mě tenkrát uprostřed velkého lijáku chytil za rameno. Už ani nevím, co si mi v tu chvíli řekl, ale velmi dobře si pamatuji tvůj úsměv a milé jiskrné oči. Schoval jsi mě pod velký modrý deštník a odvedl do svého bytu. Zatímco venku řádila vichřice a prudký déšť bubnoval do střech a oken, seděl jsem u krbu přikrytý dekou a s horkým čajem jsem se díval do tančících plamenů. Byl to krásný den, povídali jsem si o všem možném a když liják utichl a my se museli rozloučit, bylo mi smutno.
Od toho dne jsem každý den chodil do parku a doufal, že tě ještě alespoň jednou uvidím. Sám jsem nechápal proč. Vlastně sem tě ani neznal, ale mé srdce toužilo být s tebou. Toto přání se mi však nevyplnilo. Po třech měsících jsem to vzdal a uzavřel se doma. Celý dny jsem trávil smutným hleděním z okna. Vlastně si na tu dobu moc nevzpomínám. Nevím, co jsme probírali ve škole, ani co důležitého se odehrálo ve světě. Bylo to jako kdybych nežil.

"Nenávidím podzim, protože mi připomíná chvíli, kdy jsme se setkali." říkal jsem si v duchu, když jsem po roce z okna pozoroval jak si jemný větřík pohrává s načervenalým lístkem javoru a snáší ho pomalu na zem. Tenkrát jsem si řekl, že se musím vzpamatovat a začít zase žít. Vyšel jsem tedy na procházku, ale moje nevědomí mě opět zavedlo do toho parku.
Nevím jestli to byla náhoda, nebo hříčky osudu, ale viděl jsem tě. Seděl si na lavičce a vypadalo to jako, kdybys spal. Pomalinku jsem došel až k tobě. Bál jsem se, že se rozplyneš jako fatamorgána na poušti, ale to se nestalo.
Opět jsem zažil úžasný den. Vzpomínám si, byla zrovna podzimní rovnodennost. Povídali jsem si až do západu slunce a já ti řekl o svých pocitech a o tom, jak jsem ten rok trpěl. Jenom jsi se potutelně usmál a pohladil mě po vlasech. V tu chvíli mi to došlo a taky jsem se usmál.
Díval jsem se jak pomalu odcházíš a mě necháváš sedět na té lavičce, ale tentokrát jsem nebyl tak smutný, věděl jsem něco, co předtím ne.

Miluji podzim, protože podzim jsi TY!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Itami Itami | 19. listopadu 2011 v 22:29 | Reagovat

......Myslela jsem, že tady už Podzim máš... Asi si to pletu s Tenraiem xDxD

Co se týče povídky... obávám se že ji stále nechápu ale je úžasná.. :) Nechceš mi to někdy vysvětlit?? xD
Moc se mi líbí jakou to má atmosféru.. A je to hezky napsaný.. takový milý.. :) Prostě se to krásně čte :) Prostě krásný.. ^^

2 Kiruška-chan Kiruška-chan | Web | 20. listopadu 2011 v 12:16 | Reagovat

Wauuuu....já nemám slov...to bylo úžasné ^^ krásně procitěné pocity...

Moc se mi to líbilo ^^

3 yuuki-mono yuuki-mono | Web | 20. listopadu 2011 v 12:36 | Reagovat

hele já tuším, že jsem to pochopila :-D no jen tam máš chybku - sžít ne zžít - jinak povídka/úvaha/nebo co to je se mi moc líbila, taky mám ráda podzim.. ale zimu mám mnohem radši... už vyčkávám sníh a taky smutně hledím z okna..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama